Na zápisech

Facebook - Prvákoviny do kapsy

  banner-czc

banner-jp

  

 studentskebydleni-banner-na-web

Masarykova univerzita: Stát ve státě

fakultyMezi otázkami, které si prvák často klade, se vyskytují i takové jako: Jak ta univerzita vlastně funguje? Kdo to tady řídí? Pravdou je, že univerzita je instituce složitá a její sakra řízení není nic jednoduchého. Naštěstí je univerzita i instituce poměrně stará, a tak měla dost času na to, aby si vytvořila organizační strukturu a příslušné řídicí orgány. A to na takové úrovni, že ji lze jen s malou nadsázkou přirovnat ke „státu ve státě“, v němž fungují orgány moci výkonné, zákonodárné i soudní a rovněž orgány regionální samosprávy.

 

„Hlavou státu“, tedy nejvyšším funkcionářem univerzity je  Glossary Link rektor, v současné době doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. Na delší diskusi by bylo, co je univerzitním protějškem kolektivního orgánu výkonné moci čili vlády. Na tuto funkci totiž aspirují hned tři orgány. Mohlo by to být Kolegium rektora, což je stálý poradní orgán rektora, který (samozřejmě vedle rektora) tvoří šestice prorektorů, děkani všech devíti fakult a několik dalších funkcionářů (např. kvestor či kancléř) a šéfů pracovišť. Na vědeckou, výzkumnou a vůbec akademickou činnost zde dohlíží Vědecká rada, jejímž předsedou je rektor a dalšími členy jsou pracovníci jednotlivých fakult i uznávané osobnosti z dalších vysokých škol a vědeckých institucí. A konečně majetkovými, právními a finančními záležitostmi školy se zabývá Správní rada, mezi jejímiž členy nechybí ani politici a funkcionáři různých orgánů veřejného významu.

 

Moc zákonodárnou tu představuje Akademický senát, jemuž předsedá předseda. :-) Senátoři jsou rozděleni podle devíti fakult a každou z nich zastupuje určitý počet učitelů (zpravidla tři) a určitý počet studentů (nejčastěji dva). Akademický senát má překvapivě rozsáhlé pravomoci a bylo by velkou chybou se domnívat, že je to jen „demokratická ozdoba“, která má zakrývat autokratickou vládu univerzitního establishmentu. :-) Schválení AS podléhají např. rozdělení finančních prostředků, vnitřní předpisy či personální obsazení většiny výše uvedených orgánů „výkonné moci“, včetně návrhu na funkci rektora.

Jestliže jsme Masarykovu univerzitu přirovnali ke „státu“, pak devět fakult můžeme pokládat za její „kraje“. Je to Glossary Link fakulta Právnická, Lékařská, Přírodovědecká, Filozofická, Pedagogická, Ekonomicko-správní, Informatiky, Sociálních studií a Sportovních studií. V čele každé z nich stojí jako šéf „krajské výkonné moci“ děkan, kterému sekunduje několik proděkanů. Orgány legislativy na fakultní úrovni jsou Akademické senáty fakult, které mají opět řadu důležitých pravomocí, pochopitelně každý pouze v rámci „své“ fakulty. A samozřejmě zde nesmí chybět ani nezávislá moc soudní, kterou reprezentují disciplinární komise.

Kromě těchto devíti „krajů“ patří do struktury Masarykovy univerzity i několik dalších prvků. Je to především dvojice Ústavů (Mezinárodní politologický a Výpočetní techniky), dále osm speciálních pracovišť jako Archiv MU, Muzeum J. G. Mendela či čtyři Centra (Jazykového vzdělávání, Zahraničních studií, Pro regionální rozvoj a Pro transfer technologií) a konečně i čtyři účelová zařízení, mj. Vydavatelství MU a Správa kolejí a menz.

 

LUKÁŠ VISINGR | redaktor 2007 (článek je aktualizován)